![[info]](http://p-stat.livejournal.com/img/userinfo.gif){kind=small}
Kunzite-sama byl spokojený, poslední zbytky vojska, které ještě odolávalo náporu jeho nemrtvé armády se podařilo narekrutovat do jeho armády. Zoisite and Nefrite neměli už nikoho, kdo by ho mohl vážněji ohrozit. Stal se neomezeným vládcem Negaverze a jeho vláda bude věčná, jak si myslel. Vstal ze svého trůnu a jeho dvořané se před ním skláněli, byl to slastný pocit, který si vychutnával každým krokem, když v tom jeho zrak padl na Beryl. Ona jediná stála s hlavou hrdě vztyčenou, zvláštní, myslel si, že už z ní vytloukl všechnu neposlušnost a vzdor. Omyl, jak bylo zřejmé. Stačilo pomyslet a už ji dvě nemrtvé youmy vlekly ke sloupu a poutaly za ruce. Škubala sebou a snažila se utéct, ale drželi ji pevně. Vyhrožovala, rozkazovala a pak už jen prosila, když začali, tak už jen křičela. Strhli jí ze zad šaty a youma vytáhla dlouhý bič. Několik prásknutí na prázdno se rozlehlo ztichlým sálem. On se pomalu vrátil ke svému trůnu a usedl. Bičování krásné ženy byl vždycky neskonale estetický zážitek. Bič rozčísl vzduch a dopadl na bílou kůží padlé královny, na které zanechal dlouhý krvácející šrám. Naklonil se, aby lépe viděl dokonalou práci youmí stráže. Dávali Beryl ránu za ranou, když viděli jak umdlévá celá zbrocená krví, dali si krátkou přestávku a pak začali na novo. Usmál se vzduchu, když se zabělalo prvni žebro. Kůže se stala minulostí a maso bylo rváno z kostí. Když viděl, že by další bičování nesnesla, dal pokyn, aby přestali. Nebyl důvod ji zabít tak brzy a tak jednoduše. Byla v péči komorných skoro měsíc než mu ji zase dovedly k jeho trůnu, tentokrát předním klekla, její bělostné čelo udeřilo o zem v gestu pokory. Naučila se poslouchat a prokazovat úctu ke svému vladaři. Použil ji jako stoličku pod své nohy, když se vrátil od nechutných poviností. Nephrite byl zajat a brzy zdechne ve svém ledovém hrobě a jeho kosti budou ohlodány zrádcovským pobočníkem. Kunzite-sama triumfoval nad tím imbecilem a měl by cítit nějaké uspokojení, ale necítil. Nephrite byl jednoduchý cíl a popravdě bez Jadeita byl bezradný. Snadný a nezajímavý cíl. Nephrite mu měl říci kde je Zoisite, ale to neudělal. Jeho podlá krysa se toulal kdovíkde. Věděl, že musí Zoisita dostat a zabít, jinak jeho moc není úplná. Musel být jediný z mocných tennou a to dosud nebyl. Zoisita miloval, to ano. Ovšem není nic slastnějšího, než vyrvat a zničit to co milujeme nejvíce, pomyslel si. Byl čas zabít Jadieta. Rozhodl se z jeho popravy udělat výstrahu všem, kdo se kdy odváží bojovat, či intrikařit proti jeho majestátu. Jadeit byl jen kupa hnijícího masa kroutící se na podlaze. Pozoroval ho jeho očima, které pevně seděly v jeho lebce.
„Čas umřít. Jadeite.,“ zašeptal do jeho mysli a nebyl moc překvapený když mu zmučená bytost poděkovala za milsot, kterou se mu chystal prokázat.
„Čas umřít. Jadeite.,“ zašeptal do jeho mysli a nebyl moc překvapený když mu zmučená bytost poděkovala za milsot, kterou se mu chystal prokázat.
1 comment | Leave a comment