![[info]](http://p-stat.livejournal.com/img/userinfo.gif){kind=small}
„Nechutné,“ pomyslela si Beryl, když viděla Nefrita osahávat regenerovaného Jadeita. To co dělali její generálové v soukromí byla jejich věc, ale dělat to na veřejnosti a ještě ve slizu, bylo nechutné. Nefrit se málem přerazil o sarkofág, když mu podklouzly nohy ve růžovém želé. Kdyby nedělal to co dělal, připadal by ji velice přitažlivý. Beryl se odvrátila a spěchala chodbami do, teď už svého trůnního sálu. Teleportaci zavrhla, chtěla vidět jak její moc obnovuje to, co Kunzit zničil. Zarazilo jí, jak hluboce jeho magie poznamenala všechno kolem sebe. Zaplatí ji za to. Kunzit, který byl snad tak starý jako existence samotného vesmíru. Jistě starý a prohnilý ledový démon, vždy připravený vrazit svému vládci nůž či jinou bodnou či sečnou zbraň do zad, měl jednu slabost. Byl marnivý ve své moci. To ho pokaždé porazilo, Kunzita mohl porazit jen Kunzit. Došla do sálu a položila balík s Kunzitovou hlavou na čerstvě vyčarovaný stůl. Magie udělala své i s jejím vzhledem a ona se zhluboka nadechla. Byl čas si promluvit se zrádným generál a byla si jistá, že to bude velmi jednostranná diskuze.
Negaverze
26 December 2007 @ 03:54 pm
Leave a comment
24 December 2006 @ 12:39 am
Nenáviděla své postavení otrokyně a Kunzite ji dokázal mučit snad tisíce způsoby. Ponižování nemělo stálá pravidla, pokaždé jí vymyslel novou cestu, jak jí sebrat všechno sebevědomí. Naučila se dělat to co jí řekli, zvykla si na jeho změny nálad a pochopila jak mu udělat potěšení. Rád se dotýkal jejího těla. Jeho umrlčí pařáty se šustivým zvukem klouzaly po její kůži. Začínal na jejich bocích než z ní strhl šaty. Miloval její nahotu. Nutil ji rozevírat nohy a se zvrhlou důkladností nechal své prsty vklouzávat do jejího těla. Nezajímalo ho, jestli jí přináší bolest. Cítila jeho kůži jako struhadlo, když do ní zajížděl a jeho nehty zanechávaly krvácející šrámy. Zvykla si podvolit, bylo to tak lepší. Místo u jeho nohou bylo bezpečné a tam se jí dotýkal nejméně. Byla jako divoká kočka, lapená s vyrvanými drápy. Poslouchala Kunzitovu řeč o konečném vítězství a nastolení vlády nemrtvých v Negaverzi. Nová éra, která svrhne starý pořádek a dá Metalii dost energie na to probudit se přinést zpět vládu nad Zemí. Přistihla se, že jeho slovům věří a touží, aby se naplnily. Vzdychla a přitáhla si kolena k bradě, když v tom se ozval rachot a dveře do trůnního sálu se otevřely. Nedokázala pochopit, jak se Nephrite dostal dovnitř, ale on to dokázal a prosekával si cestu ke trůnu. Byl v orvané zbroji a jeho vlasy mu visely v chomáčích kolem obličeje pokrytého rozmazanou špínou. Nepochybovala, že smrděl hůře, než mrtvoly kolem. Kunzite mluvil a jakoby ho vůbec neviděl. Jeho oči byly upřeny do prázdna a v tom to pochopila. Iluze. Byla to iluze, která zastřela všemocnému nemrtvému zrak na pár drahocenných vteřin, které stačily Nephritovi vykonat pomstu. Nephrite, ten hlupák, nedokončil to co měl a otočil se za Jadeitem. Nastal chaos, který jí umožnil jednu věc, v kterou doufala. Chytla Kunzitovu hlavu a své žezlo.
„Já jsem královna, vy malověrní, ten, který byl falešným králem, padnul a jeho moc se vytratila tnutím meče mého rytíře. Slyšte moc Metalie je opět se mnou.“ Smála se, když zabíjela zrádce a její moc je trhala na kusy. Bylo tam víc mrtvých než živých, když se konečně otočila k Nephritovi.
„Můj sarkofág ho zachrání. Honem, nemá moc času,“ řekla rozhodně a držela Kunzitovu hlavu za vlasy a strhla Nephritovi plášť a použila ho na zabalení hlavy. Jedno zaklínadlo a hlava byla bezpečně uzavřena v magickém štítě. Přehodila si ranec přes rameno. Pomsta bude sladká až na ni bude mít čas.
„Nebude škodit..zatím,“ odpověděla na nevyřčenou otázku. Bylo jí jasné, že Nephrite ji může zabít, ale všechno záleželo na její chytrosti a dovednosti manipulace. Nephrite byl blázen do Jadeita a to byl nástroj na jeho zkrocení. Jadeite umíral a ona musela být jedinná šance na jeho záchranu. Ona byla a musel to vědět i hvězdopravec.
„Jediná já dokáži uzdravit jeho tělo, pojď vezmi ho musíme jednat rychle“
„Já jsem královna, vy malověrní, ten, který byl falešným králem, padnul a jeho moc se vytratila tnutím meče mého rytíře. Slyšte moc Metalie je opět se mnou.“ Smála se, když zabíjela zrádce a její moc je trhala na kusy. Bylo tam víc mrtvých než živých, když se konečně otočila k Nephritovi.
„Můj sarkofág ho zachrání. Honem, nemá moc času,“ řekla rozhodně a držela Kunzitovu hlavu za vlasy a strhla Nephritovi plášť a použila ho na zabalení hlavy. Jedno zaklínadlo a hlava byla bezpečně uzavřena v magickém štítě. Přehodila si ranec přes rameno. Pomsta bude sladká až na ni bude mít čas.
„Nebude škodit..zatím,“ odpověděla na nevyřčenou otázku. Bylo jí jasné, že Nephrite ji může zabít, ale všechno záleželo na její chytrosti a dovednosti manipulace. Nephrite byl blázen do Jadeita a to byl nástroj na jeho zkrocení. Jadeite umíral a ona musela být jedinná šance na jeho záchranu. Ona byla a musel to vědět i hvězdopravec.
„Jediná já dokáži uzdravit jeho tělo, pojď vezmi ho musíme jednat rychle“