Nerad tě ruším v zábavě, Nefrite, ale myslím, že máme práci. Následoval bys mě laskavě?

Zoisit si neodpustil jedovatou poznámku. Nepředpokládal, že seNefrit dostane až do paláce, původně jej plánoval obětovat na předem ztracené záchranné misi. Byl to jen jeden z dalších způsobů, jak Kunzita zaměstnat.
Neobtěžoval se vysvětlovat, jak se dostal do paláce ani jak se mu v něm daří nepozorovaně přežít. Předpokládal, že když Nefrita zabaví vybíjením nemrtvých nebude se možná ani ptát. Náramky na jeho zápěstích byly pečlivě zakryty dlouhými rukávy a krom pobledlé tváře nic neprozrazovalo s jakou magii si Zoisit pohrával. A bledost se dalapřičíst čemukoli, třeba vyčerpání z dlouhého boje.

Jadeita jsem nenašel, ale vím, kde je Kunzit. Postačí jediná rána mečem a tvá láska bude v bezpečí. Dovedu tě k němu.

Vedl Nefrita labyrintem chodeb, kde nemrtví začínali být stále agresivnější. Nevyčerpával se s jejich ovládáním, jen dával pozor, abyse nic nedoneslo ke Kunzitovi. Nefrit sekal hvězdným mečem bez jakéhokoli slitování a nechával za sebou zmasakrovaná těla, která užnebyla schopna se znova zvednout.
Nefrit je chránil dobře, prosekával cestu útočící masou. Dokonce si nechával Zoisita za zády, hloupost. Během několika minut byl druhý nejvýše postavený tennou pokrytý krví a hnilobou, ale jeho postup byl nezastavitelný. Zrada pobočníka ho očividně zanechala zuřivého a znovu nalezená magie mu dodala pocit neomezené síly. Takový pocit Zoisitvelmi dobře znal, zažíval ho pokaždé, když se vrátil z nějakého Kunzitova vězení. Nefrit ve svém spravedlivém hněvu vypadal úžasně.
Zoisit neměl už dávno vznešené cíle jako Nefrit. Chtěl se jednoduše pomstít, protože Kunzit, který byl středem jeho světa, ho nechal odejíta zradil jej a protože Kunzita miloval a jeho milenec trpěl. Ať střet dopadne jakkoli, byl stejně nesmyslný jako celá válka, na výsledku mu nezáleželo. Všichni čtyři byli chyceni v koloběhu životů, měnil se jen vladař, pomíjivá osoba. Chvílemi se obával, že pouhý Nefritův hněv nebude na Kunzita stačit. Jeho milenec byl velmi mocný, na vrcholu svých sil. Automaticky postupoval za Nefritem, který sloužil jako štít proti nepřátelům sápajících se po něm ze všech stran, a začal se soustředit na další část plánu. Chtěl, aby Kuznit věděl, že jeho kosti jsou blízko a že se blíží, aby ještě více poznal sžíravou potřebu je připojit ke svému tělu. Jednoduše, aby rozptýlil své soustředění a tímzvýšil Nefritovy šance. Začal po stříbrných linkách nemrtvých myslí,které Kunzit řídil jako loutkař, vysílat vědomí, které pocházelo z ozdob pevně přimknutých k jeho zápěstím.
Zastavili před dveřmi do známého sálu. Kolem už nebyli žádní mrtví, kteří by kladli odpor, Zoisit se postaral dobře.

Je za těmito dveřmi.